Rebjata, sadítes! Što slučilos, Vobornik? Tovarišč učitelnica, izviníte menja, potomu čto ja zabyl domašnije zadanije.
Tak takhle nějak jsem trápil soudružku učitelku měsíc co měsíc až do listopadové revoluce. Po revoluci se z naší ruštinářky přes noc stala němčinářka — s náskokem půl lekce před žáky — a Rus i s tanky zmizel v zapomnění. Prozatím. Něco přesto zůstalo: azbuka. (Nezaměňovat s bazukou!) Díky azbuce jsem schopný tvořit a číst v ruském jazyce. Díky bazuce a dalšímu náčiní je Rus vždy nevyzpytatelným sousedem.




